Nejlepší vtipy o Pepíčkovi (1. díl)

Pepíček přijde k lékaři s nateklou tváří. Doktor se ptá: „Vosa?"

„Ano!"

„Bodla?"

„Nestačila, brácha ji vzal lopatou!"

Pepíček říká mamince: „Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?"

„To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už zavři pusu, ať nám nepoškrábeš parkety."

„Mami, už je mi patnáct, můžu nosit podprsenku?"

„Ne, Pepíčku!"

Běží Pepíček za maminkou a říká: „Mami tatínek říká, že pocházíme z opic je to pravda?“ Maminka odpovídá: „Já nevím Pepíčku, já všechny lidi z tátovy strany neznám.“

Ptá se paní učitelka:

„Co víte děti o významných matematicích starého Řecka?"

Přihlásí se Pepíček a povídá:

„Všichni zemřeli!"

Anička volá Pepíčkovi: „Pepíčku, přijď dneska večer k nám, nikdo nebude doma."

Pepíček se navoní, učeše, obleče, přijde, zazvoní.

A nikdo není doma...

„Pepíčku, skloňuj slovo chléb."

„Kdo, co? - Chléb."

„S kým, s čím? - Se salámem."

„Komu, čemu? - Mně."

Malý Pepíček šeptá tatínkovi do ucha:

„Když mi dáš 10 korun, povím ti, co říká mámě každé ráno jeden pán."

Znepokojený otec vytáhne minci a dá ji synovi:

„Tak co říká?"

„Dobré ráno, nesu vám poštu."

„Maminko, víš kolik zubní pasty je v tubě?"

„Nemám tušení Pepíčku."

„Ale já to vím! Od televize až ke gauči!"

Přijde pán k vysokému paneláku a povídá chlapečkovi.

„Prosím Tě, kde tu bydlí pan Novák?".

„Já Vás tam dovedu, ale nejede výtah".

A tak spolu dojdou až do 12 poschodí, chlapeček ukáže na dveře a říká:

„Tak tady bydlí, ale jestli s ním chcete mluvit, tak sedí na lavičce před domem".